Ukončení potřetí a naposled
Rozdíl mezi přerušením a ukončením podnikání
Daň z příjmů
Není to rozhodně to samé. Z hlediska daně z příjmů se to tak sice může jevit pokud neobnoví do termínu podání přiznání za rok, v němž přerušil - pak musí upravit základ daně, jako kdyby ukončil.
Ale např. z hlediska minimálního základu daně je to rozdíl naprostý. Za dobu, kdy je přerušeno (celý měsíc), sice neplatí povinnost MZD, ale v roce přerušení musí platit za měsíce, kdy podnikatel. Kdežto při ukončení podnikání se na rok ukončení nevztahuje MZD. Totéž zahájení podnikání a následující rok - při zahájení MZD neplatí, při OBNOVENÍ PO PŘERUŠENÍ platí povinnost MZD.
DPH
Při přerušení "nevrací" odpočet z majetku, protože dál podává přiznání (byť nulové), dál je plátcem.
Živnostenský zákon, SSZ, ZP
Z hlediska živnostenského zákona je možné přerušit podnikání až na 2 roky, povinnost je ohlásit přerušení na dobu delší 6 měsíců.
Přerušení podnikání i opětovné zahájení činnosti je třeba nahlašovat i příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Lhůty jsou přitom shodné jako pro oznámení o ukončení podnikání.
Ukončení činnosti u právnické osoby
je mnohem mnohem složitější, pokud má dojít k úplnému zániku.
Podle § 40 odst. 8 ZSDP v případě, zanikne-li daňový subjekt bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období.
V případě likvidace právnické osoby trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Ke dni ukončení činnosti provede daňový subjekt účetní závěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období.