Sportovec II.
Pro lepší orientaci v zařazování příjmů sportovců pod jednotlivé §§ se budu snažit vysvětlit na příkladech.
- Nejčastějším případem zdaňování sportovců podle §6 - tj. mzdy - jsou sportovci zařazení do sportovních center. Zaměstnavatelem je rozpočtová nebo příspěvková organizace, kterou zřídil příslušný orgán státní správy. Příjem sportovce je mzda, z které organizace odvádí daň ze závislé činnosti. Možná Vás zmate, že tito sportovci nesoutěží pod hlavičkou organizace, ale většinou pod jménem přidruženého sportovního klubu, jehož jsou členové. Takže rozhodující je, od jakého právního subjektu peníze či jiná plnění dostávají. Můžou například od resortního sportovního střediska pobírat mzdu, a od sportovního klubu odměnu za výkony.
Složitější je to u kolektivních sportů. Smlouvy uzavřené např. s ligovými hráči nejsou dostatečný důvod pro danění v §7. Důležité je, jak je v §6 /1a: příjmy ze závislé činnosti jsou " příjmy ze současného a dřívějšího pracovněprávního....a obdobného poměru, v nichž je poplatník... povinen dbát příkazu plátce. Tzn., že takzvaná „podřízenost“ je podmínkou, kdy jde o §6.
A co §7? Hlavními znaky, vyjmenovanými v § 2 ŽZ , jsou samostatnost, provozování vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, účelem musí být dosažení zisku a provozování za podmínek stanovených ŽZ. U většiny sportovců je sporná hlavně otázka, že provozuje činnost samostatně.To, zda provozuje pod vlastním jménem, už rozebráno bylo. Problém taky nastane, pokud sportovci není 18 let, což jsou dost časté případy. Protože jednou z podmínek provozování živnosti je plnoletost.