Důkazní řízení
Dokazování v daňovém řízení
Tak jako ve většině států je i u nás daňové řízení postaveno na tom, že každý daňový subjekt má povinnost sám přiznat daň - břemeno tvrzení, ale potom také povinnost toto tvrzení prokázat - břemeno důkazní.
Důkazní řízení, které vede správce daně (ať už v průběhu kontroly, vytýkacího řízení, odvolání...) je snad nejnáročnější částí jeho činnosti.
Právní úprava dokazování: zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
zejména § 2 odst. 3 a potom § 31
také §43, §16 a další
Teď se pokusím rozebrat jednotlivé odstavce §31 - Dokazování s tím, k jakým problémům může dojít a co vlastně znamenají.
§31 odst.1: dokazování provádí správce daně, který vede daňové řízení, nebo z jeho pověření správce dožádaný
dokazování provádí místně příslušný správce, pokud ho provádí jiný než místně příslušný, musí být dožádán v souladu s §5
Tady může dojít k problémům, pokud důkazní řízení nevede místně příslušný správce. Při využití institutu § 5 - dožádání občas dochází k pochybení správců, protože jasně nevymezí jednotlivý úkon v daňovém řízení. Např. dožádat o provedení kontroly obecně nelze, protože daňová kontrola se skládá z mnoha úkonů a §5 umožňuje správce dožádat pouze o provedení jednotlivých úkonů.
A protože máme v §31 podmínku, že důkazy musí být samozřejmě získány v souladu se zákonem, bylo by pak špatně provedené důkazní řízení snadno napadnutelné.
§31 odst.2: správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti byly zjištěny co nejúplněji a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů
správce kromě návrhů daňových subjektů musí i sám využít všech důkazních prostředků, které může získat
To, že je v zákoně psáno, že není vázán JEN návrhy daňových subjektů v žádném případě neznamená - není vázán návrhy subjektů. Proto je slůvko JEN velmi důležité. Se všemi návrhy se musí správce daně nějak vyrovnat.
Předloženými i navrhovanými důkazními prostředky je správce daně vždy vázán a provedení všech reálných důkazních prostředků (reálných ovšem!!!!!!!!!!) je povinností správce daně. Reálných znamená, že tuto povinnost má pouze tehdy, pokud tomu nebrání skutkový stav a pokud navrhované důkazníprostředky jsou opravdu důkazní prostředky.
pro snažší pochopení
- subjekt navrhne výslech svědka, bezdomovce nebo cizince žijícího na Sumatře - skutkový stav je takový, že je nereálné tyto osoby vyslechnout, důkaz nebude proveden.
- subjekt navrhne svědka, ale není schopen označit, co má dosvědčit v návaznosti na daňové řízení - správce nemusí výpověď provést
- subjekt navrhne svědka, je schopen označit, co má dosvědčit v návaznosti na daňové řízení - správce je povinen ho vyslechnout
Závěr: Správce daně není vždy povinen navrhovaný důkazní prostředek provést, ale vždy se s ním musí vypořádat. Pokud tak neučiní, poruší §31 odst.2 a jedná v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů)
Neprovedení důkazu bez udání důvodu je tak závažným pochybením a porušením základních povinností správce daně, že může znamenat nepřezkoumatelnost rozhodnutí a vést k jeho zrušení.
O tom, jaké jiné důkazní prostředky a za jakých podmínek například může správce nepřipustit až k odstavci o důkazních prostředcích.